Zámecká kaple

Kaple zámku v Barchově je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému, který je vůbec nejuctívanějším světcem u nás. I přes veškeré dohady a zpochybňování legendy o něm do paměti generací se Jan z Pomuku (pozdějšího Nepomuku) zapsal jako mučedník zpovědního tajemství.

Svatojanský kult byl působivý dávno před Janovým svatořečením (v roce 1729). Nepomuk, traktovaný jako hrdina v zápase se zlým králem, se stal vyloženě světcem lidovým a v tom tkvěla jeho podivuhodná popularita. Přetrvala věky. O sv. Janu, čili 16. května, se ke svému mučedníkovi nahrnulo do Prahy vždy takové množství lidí, až jeho oslavy přerostly v celonárodní poutě. Později toho využili i čeští vlastenci : velké národní podniky a buditelské události, vrcholící položením základního kamene k Národnímu divadlu, byly záměrně pořádány na svatojanský svátek, aby měly masovou účast… 1.

Zámecká kaple zabírá na výšku obě patra ve východním křídle zámku. Stavebně sestává z téměř čtvercového prostoru lodi a příčného obdélníku presbytáře. Oba tyto prostory jsou oddělené pouze vítězným obloukem. V presbytáři se nacházela nad vstupem do sakristie oratoř, na kterou vstupovalo panstvo ze salonu ve II. patře zámku. Celá oratoř byla zlikvidována pravděpodobně za „užívání“ zámku Státními statky, otvor po ní byl zazděn… Prostor lodi i presbytáře je nesený pilastry, uprostřed vyplněnými umělým mramorem, navrchu se štukovými hlavicemi zakončenými výrazně profilovanými barokními římsami a na spodní části obloženými patkami z pískovců. Nad kaplí osazenou do dřevěného krovu, se nachází zvonička, která zdobí střechu východního křídla zámku. Ve zvoničce byl kdysi i zvon…

Petr Brandl namaloval pro zámeckou kapli hlavní oltářní obraz Sv. Jana Nepomuckého almužníka (známý však jen z malého mědirytu Michala Rentze – z grafického fondu v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově), dva protějškové obrazy Ukřižovaného a Matky Bolestné (objevené v roce 1976 v Městském muzeu v Novém Bydžově) a pravděpodobně i menší obrazy Sv. Jeronýma a Sv. Maří Magdalény (dosud nezvěstné). 2.

Zajímavou pozoruhodností je vymalovaný strop kaple malířem Ferdinandem Brendelem (v roce 1761). Fresky na klenbách zobrazují výjevy ze života a smrti sv. Jana Nepomuckého. V mistrně provedené malbě byly mikroskopickou analýzou zjištěné použité pigmenty, jako smalt, azurit, ultramarín, lapis lazuli, zelená hlinka a okry. V lodi je namalována scéna nalezení těla sv. Jana, v pendantivech jsou znázorněny kartuše s medailony se zobrazením klíčových okamžiků světcova života. V kněžišti je namalován na nebeském pozadí s anděly výjev přijetí sv. Jana Nepomuckého Kristem. Oba výjevy odděluje pás vítězného oblouku. Malby jsou signovány a datovány FERDI BRENDEL Ao. 1761. Jedná se o jediné dosud známé dochované dílo tohoto autora v Čechách. 3.

Pravděpodobně v letech 1864 nebo 1865 byl do zámecké kaple převezen z Chrámu sv. Víta v Praze raně barokní oltář, postaven děkanem Macariem v roce 1681. Jedná se o dílo Jeronýma Kohla (též Hieronymus Kohl 1632-1709), který byl pražským dvorním sochařem. Na druhém nádvoří Pražského hradu najdeme například Kohlovu Kašnu, v parku na Smíchově sochu Neptuna v Medvědí kašně a sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského na Karlově mostě.

Na oltáři se kdysi nacházely postranní sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha, v nástavci po obou stranách andílci a nejvýše umístěna byla socha archanděla Michaela. Tento oltář byl původně zasvěcen panně Marii – na obrázku na oltáři byl namalován výjev Zvěstování panně Marii andělem, v pozlacené mušli oltáře byla dřevěná soška panny Marie s jezulátkem. O této sošce kolovaly zvěsti, že to byla zázračná panenka Marie, ze zámku z Barchova byla převezena do kostele v Babicích, v současnosti je v Městském muzeu v Novém Bydžově. Na její místo – do pozlacené mušle oltáře, byla vložena rokoková kamenná soška sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z poloviny 18. století, kterou převzala restituentka paní Myslivečková. Osud této sošky je neznámý… Rovněž sochařská výzdoba oltáře skončila neznámo kde, vinou absolutního nezajištění kaple restituentkou (dveře byly otevřené dokořán a kaple i vzácný inventář v ní byl vydaný napospas vandalům)… Kaple byla v roce 1993 vykradena, společně s pozdně rokokovými vyřezávanými lavicemi byla odcizena veškerá sochařská výzdoba oltáře… Dílo zkázy bylo dokončeno. Původní vzácný oltář od sochařského mistra Jeronýma Kohla už můžeme obdivovat jenom na dobových fotografiích.

Současný majitel zámku ve spolupráci s NPÚ v Josefově realizuje opravy fresky, interiéru kaple i restaurování dochovaných částí oltáře.

Literatura

• 1. Toulky českou minulostí, díl 4.,
  autor Petr Hora – Hořejš, 1995
• 2. Petr Brandl a východní Čechy, K objevu umělcových obrazů v novobydžovském muzeu,
  autor Jaroslav Prokop, 1985
• 3. Stavebně – historický průzkum zámku Barchov,
  autoři Mgr. Miloš Buroň a Mgr. Radka Tibitanzlová, 2009

Oltář před restitucí